104. den
a je to tady .... naše společná rodinná dovolená začíná výletem do Alp k ledovci Pasterze. oba k ledovci jedeme poprvé a tak jsme natěšeni jaký asi bude. jenže nejdříve je potřeba překonat cca 30 km stoupání a klesání po Hochalpenstrasse se stoupáním 10,4%. a my nejeli jen s osobákem, ale i s bydlíkem za sebou. na cestu jsme se vydali v 6.54 hod, kdy jsme zaplatili mýtné a vyjeli vstříc alpskému dobrodružství. a hned skoro od začátku, jsme jeli na 1. rychlostní stupeň a když se Mišák rozhodl, že potřebuje na wecko, tak jsme se ani v mírném stoupání nerozjeli, aniž by nám nesmrděla spojka :-) a tatínkovi se na hlavě nevyklubalo pár šedivých vlasů ;-). ale první část trasy jsme zvládly a dostali se do 2407m.n.m., kde jsme nechali autíčko vydýchat a odpočinout a my jsme se šli pokoukat na okolí ...
pohled do údolí, na cestu, po které jsme přijeli

hřebeny podél horské cesty

pohled na Fuschskou bránu

pastviny
po vychladnutí autíčka, jsme do něj naskočili a pokračovali dál. mířili jsme do nejvyššího průjezního místa trasy - Hochtor 2504 m.n.m. z okýnek jsme koukali s otevřenou pusou, protože alpská panoramata jsou nádherná. přeskakovali jsme očima z levé strany na pravou a jen zírali. po projetím Hochtoru jsme začali klesat a už nám nesmrděla spojka, ale naopak brzdy :-) no ochránci by z nás určitě měli radost. naše cesta mířila k Výšině císaře Františka Josefa a ledovci Pasterze ... ledovec byl jedním slovem MONUMENTÁLNÍ. na fotkách to tak nevypadá, ale ve skutečnosti je obrovský a lidi, kteří se na něm dole procházeli, byli jen malinké tečičky ... viz obrázek
prošli jsme tunely na Kamzičí stezce a dostali se pěšky do výšky cca 2410 m.n.m.. ke kamzíkům jsme se bohužel nedostaly, protože horský vzduch Mišáka vyčerpal a tak byl na konci tunelů značně nevrlý a my zamířili zpět. i když jsme měli kočárek, tak jsme Mišáka za Karlindu vyměnit nemohly, protože Karlička celou cestu prospala :-)
celkový pohled na ledovec Pasterze, nad ním Johannisberg 
Jitulinda s Mišákem a ledovec

Jenda s Mišákem na Kamzičí stezcePasterze
člun připomínající, jezírko, ketré se na výšině rozlévalo
jeden z mnoha vodopádů
z Výšiny jsme vyrazili do kempu v Lienzu, kde jsme se ubytovali jen na jednu noc. po připojení bydlíku na elektriku a zabydlení, sjme se vydali na procházku do městečka a hlavně na prohlídku místního nádraží, ketré tolik lákalo našeho Mišáka. v 9 hodin jsme všichni, po příjemném dnu, vytuhli.