28. září 2008

120. den

mám ráda rána, kdy se celá rodina sejdeme u snídaně. je to skvělý začátek dne a já jak kvočna, ty svoje kuřátka obskakuji. bavíme se Miškovým výmyslům a Karličky ksichtíkům a je nám dobře. Karlička už několik dní sedává s námi u stolu. vytáhli jsme židličku z Ikey po Mišákovi a Karlička je nadšená. vesele bouchá ručičkami, povídá a usmívá se na nás a je ráda, že není nikde v lehátku a může být s námi.
když jsem dneska ráno na tu naši okatici mrkla, musela jsem do ruky vzít foťák a fotit. ona je takový malinký opičáček a pořád se nějak ksichtínkuje. a nejvíc mě fascinují ty její velké modré oči. jak já jsem do ní zamilovaná. a to jsem se bála, že nemůžu další dítko milovat tolik, jako Mišáka :-)

baculka Karlinda

to jsou oči, že

taaaaaaak tu křupínku spapám

sourozenci se nezapřou. tváří se naprosto stejně, že :-)

Karlička po obědě řádí s Mišákem :-)

27. září 2008

119. den

ráno, při pohledu z okna, se mi nechce ven z teple vyhřáté postele. je to děs, jak rychle se podzim přihlásil. teploměr ukazuje někde kolem 3 stupňů nad nulou, ale je ve výšce 1,5 m a tak si myslíme, že u země i mrzne. brrrrrrrrrrrrrrrr. ještě, že si můžeme doma přitopit krbovkama a hned je líp.
ale přes den se ukáže i sluníčko. babí léto je tady. sluníčko má ještě sílu a tak se i ohřejeme. kdyby tak šlo, schovat si sluneční svit a teplo do sklenice a za chladných, pošmourných zimních dnů ho vytáhnout a lebedit si a nahřívat se.
a ty večery, když je vymetená obloha a nebe hraje všemožnýma barvama. no není nádherně na světě :-)

ranní mlhy

slunečný den

večerní obloha

26. září 2008

118. den

dopoledne jsme byly s Karličkou na kyčlích. konečně je máme v pohodě :-) ale kontrola dala panu Dr. zabrat. Karlička je lumpice a tak nechtěla ležet na boku, aby jí je Dr. mohl zkontrolovat a vyváděla, vzpínala se a propínala a dokonce došlo i na brečení :-) Dr. tu naši holku nějak nemohl zvládnout. tak jen doufám, že kyčle zkontroloval pořádně ;-)
než jsme jeli do Benešova, tak jsme hodily Mišáka do školičky. je u nás na vsi každý pátek dopoledne a za suprové peníze. platíme za ty 2,5 hodiny 50,- Kč. v Praze to stálo 5x tolik a je to vlastně to samé. jen tady můžou ještě jít ven a to v Praze nemohli. Mišák se do školičky těšil a když jsme mu to včera večer připoměla, tak o ní pořád mluvil. když jsme pro něj v půl 12 jela, akorát šli z procházky. Mišák šel za ruku s tetou a vypadal moc spokojeně. dostali jsme obrázky co namaloval a šupajdili jsme domů na oběd a Mišák do postýlky.
když jsem obě děti uspala, vrhla jsem se na focení oříšků. konečně za těch 5 let co tady bydlíme, z oříšků něco je. vždycky byly prázdné, ale letos konečně máme i úrodu. a tak jsem se vrhla na jejich focení ...... a i konzumaci. jsou výborné :-))))))))))))))

jeden byl Popelčin

25. září 2008

117. den

a je tady podzim :-) kde se vzal? když jsme odjížděli do Itálie, bylo krásně teplo a zeleno. jen jsme se vrátili, je všechno jinak. je zima a barevno. začíná nejbarevnější období roku - podzim. tohle období miluju. je nádherně barevné a jen poihled na ty barvy kolem, mě nabíjí energií.
kdysi jsem bydlela v Liberci a jezdila vlakem domů do Děčína. kdo tu cestu zná, ví, že vede lesy a pozorovat ty změny přírody okolo, bylo na té cestě nejkrásnější. ty nádherné barvy od zelené, po oranžovou, žlutou až do hnědé, to se nikde jinde než v přírodě nevidí.

24. září 2008

116. den

jupííííííííííííí a zase plaveme :-) když jsme si tu vodu nemohly užít v Itálii, tak alespoň v Praze. Karlička vodu miluje a jen vlezeme do bazénu, začně kopat a cákat ručičkama. je to sranda, když si vzpomenu, jak jako miminko vyvíděla ve vaně a já se bála jí do kurzu přihlásit, že se jí to nebude líbit. a ono je to jinak. je to prostě vodomilka vodomilkovatá a já jsem moc ráda.

23. září 2008

115. den

vybalujeme a postupně se zabydlujeme zpátky doma. teda v Itálii bylo ošklivě, ale tady je ještě hůř. celkem zima - brrrrrrrrrrrr ;-)
na baby-cafe je diskuze - Jaké byly maminka miminka :-) http://www.baby-cafe.cz/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=14666&postdays=0&postorder=asc&start=0 , tak abych se přidala, nafotila jsem fotky, když jsem byla miminko. tak můžete porovnat, jako moc mi jsou moje dětičky podobné ;-)

22. září 2008

114. den

a jsme doma :-) je super pocit být zase doma. být zase ve svém. i na dětech bylo vidět, že jsou nadšení, že jsou ve svém prostředí, mezi svými hračkami, v prostředí ketré znají. hned si museli vyzkoušet, jestli se nic nezměnilo, jestli mají všechny oblíbené hračky, no prostě se zase doma zabydlet ;-)
já mazala hned na kontrolu k Dr., protože mě i přes dobrání ATB, opět bolelo v krku. vyčkala jsem si nějakou dobu v čekárně, přede mnou bylo pár důchodců a docela jsem pobavila při jejich rozhovoru. Dr. mě skoukla a prohlásila, že je ro remose boreliozi, odebrala mi krev na testy a nasadila opět ATB. na výsledky si mám zavolat ve čtvrtek nebo v pátek.
odpo jsme jeli na 8. měsíční kontrolu a Karkulkou. byla to preventovní KO, tak jí Dr. pořádně prohlédl a řekl, že je zdravá a moc šikovná. ptal se jestli začíná lézt, tak jen koukal, když jsem mu řekla, že už stojí :-) prý je napřed. no a na váze má ta naše baculka 8430g a měří 71cm. je to kus ženské. akorát se jí pan Dr. pořád nelíbí. no komu by se líbil, když jí už několikrát udělal bebíno, že :-)

Karči první banán :-)

Mišák s Kajdou testují hrací koberec, jestli se po dobu dovolené nezměnil

Karkulka v golfkách pro panenky :-)

21. září 2008

112. den

ani jsme se pořádně nerozkoukali a už jedeme domů. zaplatit za kemp, pobalit, přichystat bydlík a auto na dalekou cestu a naposledy se projít po kempu a k moři. museli jsme se přeci ještě s mořem rozloučit a říct mu, že příští rok přijedeme znovu. Mišák stál na pláži a volal "ciao moře, zase přijedeme". pak už jen nasednout do auta, zajet nakoupit dárečky a ňamky a huraaaaaaaaaa domů.
děti jsou cestovatalé. oba hned usínají a my máme klídek. i když nespějí, tak si spolu povídají a dělají na sebe opičky. my každé 2 hodiny stavíme, abychom se protáhli, Kajda se nakojila a dali si třeba nějakou ňaku.
plánovali jsme, že přespíme někde na benzince v Rakousku, ale cesta parádně ubíhala a my dojeli až 13 km před Nespeky. jenže ouha. dorazili jsme v půl 2 v noci a kdo ví, kde bydlíme, musí uznat, že s bydlíkem a za tmy, by se k nám špatně zajíždělo. takže poslední přespání v bydlíku a pak huraaaaaaaaaaa domů ...

poslední rodinná fotka u moře

zírající racek

připravené auto na cestu

cestovatelka Karlinda

cestovatel Mišák

a daleká cesta domů - přesně 753 km

20. září 2008

111. den

střípky z kempu :-) jako loni jsme si i letos vybrali kemp Pra´delle Torri u Caorle. moc se nám tam i letos líbilo, jen kdyby bylo o trochu lepší počasí a my se mohli i vykoupat v moři. kemp jsme několikrát prošli, okoukli místa, kde by se dalo příští rok zaparkovat s bydlíkem. i večer jsme vyráželi do víru dění. tedy hlavně s Mišákem za zábavou. tak tady je pár fotek z kempu, aby jste viděli jaké to tam je ...

chlupatá tráva u bazénu

měsíc v půl 12 dopoledne

hlavní cesta k moři

hlavní cesta k recepci

fontána v noci

osvětlené palmy

pohled k recepci

19. září 2008

110. den

dal by se nazvat - kdo si hraje, nezlobí :-)))))))))))) v kempu bylo pár dětských hřišť a večer byla možnost děti zabavit na elektrickém vláčku, anebo s nima jezdit na autíčkách. náš tatínek vyzkoušel oboje. o Mišákovi ani nemluvím. a už ani nemluvím, kolik euro jsme na atrakccích nechali. ale stály za ty rozzářené Mišákovi očíčka. akorát příští rok už to bude 2x tolik, protože Karlička už nebude jen sedět v kočárku a pozorovat :-) příští rok se toho zúčastní také ;-)

pozorující Karlinda

zubící se Mišák s lístkem na mašinku

Mišák na dětském hřišti


strojvedoucí Mišák

moji nadšení kluci

18. září 2008

109. den

Caorle - krásné městečko s krásnou architekturou. už loni jsme v Caorle byli a moc se nám tam líbilo. tak i letos jsme tam museli zajet. a nebyli jsme tam jen jednou. navštívili jsme ho 2x a vždy v podvečerních hodinách. pravda, loni, když jsme zde byli, bylo krásné teplé počasí. letos jsme o něco víc oblečení, ale zážitek je to stejně krásný jako loni.
prošli jsme se se po promenádě u moře a zjistili, že tady přibylo víc soch vytesaných do kamenů. nejvíc mě asi dostaly ruce. jedna co se snaží pomoct a druhá co pomoc potřebuje. ta socha byla fakt emotivní.
miluju pohled na maják na konci promenády s kostelíkem. u kostelíka jsou vystaveny svatební fotky a tak si říkám, že to musí být krásné mít tam svatbu. když svítí sluníčko, pofukuje větřík, voní moře ... no romantika, že :-)
a pak jsme narazili na domeček pro panenky. tak mi ten domeček mezi ostatními připadal. byl nádherný. nemohla jsem se od něj odtrhnout a jen jsem na něj zírala.
nejen Pisa má svou šikmou věž. myslím, že je to po majáku, jedno z nejvíc fotografovaných míst v Caorle.
a když jsme odjížděli domů, sluníčko už zapadlo a tak jsem mohla vyfotit poslední fotku. není dokonalá, má své mouchy, je zrnitá, ale pro mě vystihuje tu nádhernou atmosféru, jakou pro mě Caorle má :-)
tak příští rok nashledanou ... ciao